O koncepci rozvoje Jedovnic a územním plánování

Jedním z hlavních bodů programu RESTARTu je i stanovení jasné a ucelené koncepce rozvoje Jedovnic prostřednictvím nástrojů územního plánování. Které všechny nástroje mají obce k dispozici a co vlastně termín „územní plánování“ v sobě zahrnuje si necháme na samostatný článek. Tentokrát bychom vám rádi přiblížili naši vizi – jak by měly Jedovnice se svým územím nakládat, co konkrétně Jedovnice ohrožuje? Co vnímáme jako nejdůležitější pro budoucí rozvoj Jedovnic?

  • Odklon od rozvoje výrobních, skladových areálů a dalšího nekoordinovaného rozvoje ohrožujícího charakter obce. Takový rozvoj nejen že nepřináší nic místním obyvatelům, naopak je zatěžuje nárůstem dopravy, zvýšenými nároky na technickou infrastrukturu, ohrožuje hlukem, snížením kvality životního prostředí.
    Nová výstavba bez rozšíření celého spektra veřejné infrastruktury by mohla narušit stabilitu sídla, protože znamená výraznou zátěž pro stávající infrastrukturu a vyvolává finanční náklady na budování infrastruktury nové.
  • Zachování výjimečně kvalitního životního prostředí pro obyvatele obce i jeho návštěvníky. Polohu Jedovnic
    v krásném okolí Moravského krasu nelze nahradit. Nevhodným a necitlivým rozvojem je však možné kvalitní přírodní prostředí narušit nebo i zcela zlikvidovat.
  • Zachování venkovského charakteru Jedovnic. Prostředky územního plánování lze regulovat rozvoj obce tak, aby zde nevznikaly narychlo naprojektované developerské záměry bez návaznosti na stávající charakter obce. Charakter obce vzniká už od jejího založení a nese tedy jednu z nejvýznamnějších hodnot. Nevhodné narušení působí negativně na úroveň kulturního prostředí, na jeho vnímání a na pohodu člověka.
  • Rozvoj přírodně-rekreační funkce a doplňující občanské vybavenosti s přínosem pro místní obyvatele, zajištění provize z turismu, využití dotací. Jedovnice jsou rekreační oblastí, na což bychom měli být hrdí.
    Je však třeba turismus regulovat tak, aby z něj místní občané profitovali a zároveň aby nedošlo k ohrožení kvality bydlení.
  • Ochrana hodnotných budov (bývalý panský dvůr se sýpkou, stavba č. p. 44), nalezení vhodného využití odpovídajícího jejich historickému a urbanistickému významu. Chátrající historické a urbanisticky významné stavby potřebují nalézt nové využití. Tyto budovy jsou pro obec velmi hodnotné, protože nesou historický odkaz obce a nacházejí se v urbanisticky významných místech, jejich přítomnost tedy velmi ovlivňuje charakter obce. Právě proto nelze řešení podcenit nebo v případě panského dvora jejich hodnotu obětovat nevhodné zástavbě bytových domů. Řešení by mělo být obecně prospěšné pro místní obyvatele v souladu
    s celkovou koncepcí rozvoje obce. Vhodnou náplní je občanská vybavenost – klubovny pro spolky, kavárna
    s hernou pro děti, služby (kosmetika, kadeřník, masáže), muzeum, kroužky pro děti apod. Vhodná rekonstrukce může mít pozitivní dopad na život místních obyvatel i návštěvníků městyse spíše než hromadné bydlení v několikapatrových bytových domech se značnými nároky na parkování.
  • Důraz na jednotné koncepční řešení veřejných prostranství v obci. Prostřednictvím regulačního plánu lze jednak vymezit veřejná prostranství, ale i podrobně řešit jejich uspořádání a vzhled. Lze tak účinně zajistit, aby byly zachovány charakteristické rysy zástavby typické pro konkrétní území. Neexistence koncepce pak vede k nevhodnému nakládání s veřejným prostorem, které může mít za následek negativní vliv na vzhled oblasti, ale i na její funkci a užívání (napojení na stávající zástavbu, zhoršení pěší prostupnosti, nenavazující chodníky apod.).

ing. arch. Martin Vávra (červen 2022)